Kdo je fyzioterapeut

Fyzioterapeut je zdravotnický pracovník, odborník zabývající se pohybovým aparátem člověka. Stěžejní část jeho práce tvoří kinezioterapie, známá také jako léčebná tělesná výchova, cvičení, léčba pohybem apod. Dále využívá manuálních technik, mezi které patří práce s klouby a měkkými tkáněmi (kůže, podkoží, fascie a svaly) a fyzikálních sil formou elektroterapie, teploterapie, vodoléčby a dalších.

Práce fyzioterapeuta

Při první návštěvě byste měli podstoupit důkladné vyšetření (kineziologický rozbor), kterým fyzioterapeut určí problémové oblasti Vašeho pohybového systému a následně stanoví krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán. Pokud je Váš problém akutní a výrazně Vás omezuje v každodenních aktivitách, snaží se jej terapeut eliminovat co nejdříve. Pokud se však jedná o potíže chronické, nepočítejte se zázraky na počkání a velká část práce bude i na Vás samotných.

Po vyšetření následuje terapie. Její volba je na fyzioterapeutovi a odvíjí se od jeho znalostí, zkušeností, aktuální vhodnosti a domluvě s klientem. Většinou se skládá z ošetření měkkých tkání, ve kterých byly nalezeny reflexní a jiné změny, dále z technik mobilizačních, které pracují na znovuobnovení funkčnosti kloubů (odstraňují jejich blokády) a v neposlední řadě je zde kinezioterapie. V kinezioterapii se užívá speciálních technik a konceptů, kterými dochází zejména ke zlepšení celkového držení a pohyblivosti těla, správnému zapojení svalstva do pohybových stereotypů, nastartování autoreparačních dějů v organismu a tudíž i k odstranění obtíží – bolesti.

Jak se stát fyzioterapeutem

V dnešní době lze fyzioterapii studovat jen na vybraných vysokých školách klasickým systémem 3 + 2 a v České republice je umožněno pouze studium prezenční (denní) formou. To znamená, že k dosažení bakalářského titulu je potřeba absolvovat 3leté studium a k zisku titulu magisterského absolvovat navazující studium v délce trvání 2 let. Magisterský titul není nutností, pracovat jako fyzioterapeut můžete i jako bakalář, záleží jen na Vašem rozhodnutí a na průběhu přijímacího řízení. Rozvrh studia je velmi nabitý (i o prázdninách je povinná praxe) a v jeho průběhu podstoupí student praktickou výuku v rozličných zdravotnických zařízeních a tudíž i na různých odděleních. To vše na podkladě získaných teoretických znalostí z oborů anatomie, fyziologie, neurologie, kineziologie, biomechaniky, kinezioterapie, fyzikální terapie, ortopedie a mnoha dalších. Fyzioterapeutem se opravdu nestanete absolvováním víkendového rekvalifikačního kurzu. Připravte se minimálně na 3 až 5 let intenzivního studia.

Jak je to vlastně s těmi tituly

A proč nemá každý fyzioterapeut nebo fyzioterapeutka před nebo za jménem titul? Je tomu tak proto, že vzdělávací systém doznal v předchozích letech několik zásadních proměn. Úplně prvotně bylo možno studovat obor rehabilitační pracovník na středních zdravotnických školách buďto jako 2letou pomaturitní nástavbu anebo klasickou formou střední školy, tedy 4letým studiem. Člověk se nestal fyzioterapeutem, ale rehabilitačním pracovníkem a nebyl mu udělen žádný titul. Poté se studium oboru rehabilitační pracovník přesunulo na vyšší odborné školy, bylo 3leté a ohodnoceno titulem diplomovaný specialista (DiS.), uváděným za jménem. Samotný pojem fyzioterapie se začal vymezovat a postupně užívat v 80. letech 20. století, kdy bylo studium tohoto oboru umožněno na vysokoškolské půdě Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy a bylo 4leté. Jak bylo již zmíněno výše, dnes je studium pouze vysokoškolské a získat bakalářský titul trvá nejméně 3 roky a následný titul magisterský minimálně 2 roky. Nemalá část magistrů ve studiu pokračuje a může tak dosáhnout na titul doktora (Ph.D.) nebo doktora filosofie (PhDr.), výjimečně i docenta (doc.) či profesora (prof.).